Co nám ukazuje „doba kovidí“?
Home ― Proč K-net ― Pro vás ― Časopis Login ― Články Loginu ― Co nám ukazuje „doba kovidí“?
Rozhovor s jednatelem společnosti K-net Tomášem Knettigem
Tvrdíte, že mezi realitou a oblastí IT vidíte velkou paralelu. V čem přesně?
S „dobou kovidí“ přichází globální změna. Velmi zajímavým prvkem celé pandemie je, že nebezpečí může přijít odkudkoliv. A to je společné s tím, čím se velmi významně zabýváme v počítačovém světě – tzn. tématem bezpečnosti. V IT jsme na tom velice podobně: útoky nějakým kódem, záplavy nebo jiné přírodní katastrofy, cílená snaha znemožnit nám IT provoz – to vše přichází nenadále a neočekávaně, podobně jako koronavirus. I my v IT stavíme různé překážky, i když nevíme proti komu. Navíc je potřeba říct, že se jedná o útoky do jisté míry ojedinělé. Jsme v IT v extrémně podobné situaci jako v případě pandemie, kterou zažíváme na vlastní kůži s reálným virem.
Jak v K-netu čelíte COVIDu-19?
Různými způsoby, a musím říct, že současná opatření v K-netu jsou podstatně zásadnější než na jaře. Jsem zvyklý pracovat s daty, a ta nás nabádají k ostražitosti. Ve firmě se samozřejmě chráníme rouškami, používáme desinfekci a děláme další opatření, která znemožňují nebo velmi omezují získání nebo šíření nákazy. Ale když se vrátím zpátky k IT, máme vlastně stejný cíl – prostřednictvím firewallů a dalších technologií vybudovat takovou bezpečnou architekturu, která chrání naše a zákazníkovy sítě, pomůže nám schovat servery a data a pokud to jde, omezit počet míst, kde náš systém může někdo napadnout a infikovat. Plně se musíme soustředit na vstupní místa. Teprve pak, máme-li dobře postihnuté tradiční body, nemusíme v těch ostatních panikařit, a naopak tam se můžeme chovat o něco volněji. To pochopitelně těm systémům prospívá, protože výpočetní výkon, který máme k dispozici, není nekonečný. Nemůžeme šifrovat, schovávat a kontrolovat všechno, co se v systémech děje. Musíme se ale zaměřit na podstatné body, které nám velmi pomohou v možnosti zabránit nějaké negativní situaci s našimi datovými zdroji a informacemi.
Hodně aktivit v současné době probíhá v on-line prostředí. Platí to i v K-netu?
Částečně ano a není to nic nového, například naši technici přistupují k datům zákazníka vzdáleně už mnoho let. Ale třeba Zákaznický den jsme chtěli do poslední chvíle uspořádat naživo, abychom ukázali, že všechno jde. Protože s covidem musíme dál žít. Ta věc je úplně jasná – tato chřipka, když pominu ten výraz, hned nezmizí. Ta tu s námi bude. Takžechceme se s našimi zákazníky vidět a těšit se z podnětných diskusí. Letos se proto uvidíme aspoň on-line v rámci série webinářů Zákaznického dne a s řadou zákazníků budeme mít snahu se potkat osobně alespoň na individuální bázi.
Mluvíte také o bezpečnosti v hybridním světě. Co si přesně pod tímto pojmem představujete?
Musím říct, že hybridní svět nevidím jenom v tom, že pracujeme z domu, z kanceláře, ze služební cesty, z dovolené, z auta, z letadla… To všechno je důležité a pěkné, ale pro mě ten hybridní svět je posazený do úplně jiných technologií, které vnímám jako zásadní z celospolečenského hlediska, a týkají se využití energetických zdrojů. Myslím, že právě v této oblasti nastává další obrovská změna. V dnešním světě už nemusíme být tak moc závislí na zemích, které mají například ropu. Umíme vyrobit energii z jádra, z vody, ze slunce, z větru, máme nepředstavitelné možnosti. Jde také o to, zda dokážeme energii nejen vyrobit, ale také uložit a spotřebovávat ji v čase, kdy ji potřebujeme. Pro Českou republiku i české firmy je to velká příležitost a cesta, jak se dostat opět na výsluní. Jsme schopni konkurovat jako technologická země s vynikajícím strojírenstvím, energetikou a dalšími obory. Máme před sebou úplně novou éru, kterou si nesmíme nechat vzít.
Jak se v K-netu snažíte tyto myšlenky ověřit v praxi?
Především využíváním reálných energetických nástrojů, tzn. máme postavené malé fotovoltaické elektrárny, máme bateriová úložiště, využíváme elektrická vozidla a celý nový energetický komplex nám poskytuje neuvěřitelnou svobodu. Jen je třeba vše umět uřídit. Ale vezměte si, že K-net má skoro 30 let zkušeností a v našem systému máme více než 150 000 evidovaných a rozebraných úloh, k nimž se vážou jednotlivé aktivity, tzn. bavíme se přibližně o půl milionu aktivit, které jsou popsané. S tak obrovskými možnostmi, vlastním vývojem i s našimi technologiemi, jako je netGuard nebo netSense, dokážeme měřit a spravovat obrovské množství veličin. Jsme si vědomi toho, že je třeba využít změny, která se naskytla, a síly technologií, které ovládáme. A také našich procesních schopností i technologického myšlení k tomu, aby hybridní svět byl pro nás vítěznou vlnou, vítězným tahem.
Jak se koronakrize promítá do …
…našeho IT businessu ?
Odpovídá Petr Župka, vedoucí divize Obchod a marketing
Mezi firmami a organizacemi, se kterými spolupracujeme, jsou zastoupeny i ty, které vzaly rizika vážněji. Vznikl tak mnohdy problém navázat osobním jednáním na rozjednaný obchodní případ i tam, kde bylo možné s rouškou nadále zpřesňovat investiční záměr. Povětšinou však u komerčních firem došlo k odložení investic do nových technologií o několik měsíců. Zvláště pak u firem, jejichž zahraniční vlastník působí v zemi postižené covidem více, než byla před prázdninami Česká republika.
Právě řada značkových výrobců odeslala své zástupce na home office, nedoporučila osobní jednání a nepodporovala workshopy s přítomností účastníků. Objevilo se tak obrovské množství webinářů a tato forma prezentace se stala běžnou. Zde jsme nezůstali pozadu a vytvořili pásmo webinářů pro školní instituce na téma distanční výuky i webináře pro firmy zaměřené na podporu uživatelů a komunikaci na dálku.
Výzvou tak bylo uchopit možnosti asistence pro základní a střední školy v proškolení a nasazení distanční výuky. Podobně i řešení bezpečného a spolehlivého home office u mnoha organizací, které preventivně tuto formu pro své zaměstnance mohly zvolit a zvolily.
Státní správa a instituce nadále soutěží své záměry bez větších změn. Rizikem může být pouze součinnost při realizacích, kdy zaměstnanci nemusí být v plnohodnotném režimu na svých pracovištích. Dodržet bezpečnostní opatření při těchto akcích však nebýval problém.
Obor IT je přesto jedna z 5 oblastí, kde nedošlo k útlumu, a naopak v některém směru docházelo k rozvoji a růstu. Těmi úspěšnými jsou logicky e-shopy a návazné spedice, potraviny a jídlo, lékárny a právě IT – distanční práce i výuka se zajištěnou bezpečností.
Jak se koronakrize promítá do …
…našich technických řešení u zákazníků?
Odpovídá Petr Nepustil, vedoucí divize Výroba
Z mého pohledu představuje situace, související s COVID-19, pro všechny společnosti velký milník v jejich fungování. Každý se s ní vypořádal trochu jinak, ale každého určitě zasáhla. Pro naši technickou skupinu bylo velkou výhodou, že jsme měli nasmlouvané velké množství zakázek, a tedy minimálně do konce roku 2020 máme práci zajištěnou. Je otázka, co bude po tom. U našich zákazníků to probíhalo u každého jiným způsobem. Ty, které pandemie hodně zasáhla a museli přerušit či omezit provoz, donutila omezit i naše služby. Ti, kteří naopak fungovali, se snažili přejít na trochu jiný způsob práce a od nás zase naopak pomoc potřebovali. Velkou skupinu těchto zákazníků tvořily školy. Ty přecházejí na distanční výuku nebo se na ni minimálně připravují, a to vyžaduje implementaci technologií, dodávky zařízení a samozřejmě školení uživatelů.
Pro mě osobně bylo velmi potěšující zjištění, že připravenost technologií v případě omezení pohybu je velmi dobrá. Tedy pokud není osobní kontakt 100% nutný, například při fyzickém předání zboží a podobně, tak se dá vše zvládnout na dálku pomocí technologií. Podle mě to nezpůsobilo ani extrémní přetížení sítí, i když samozřejmě výkonové problémy řešíme stále i u nás. Doufám, že nás tato zkušenost zase posune dále.
Věra Staňková
Stála u zrodu časopisu LOGIN před patnácti lety a spolupracuje na jeho tvorbě dodnes. Třicet let působí v oblasti médií, PR a komunikace. Původním povoláním novinářka (vystudovala fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze a od roku 1989 pracovala deset let v médiích, zejména v České televizi a Českém rozhlase) se nyní věnuje tvůrčí práci různého charakteru – psaní článků a knih, copywritingu, tvorbě rozhlasových pořadů, scénářů a videí, marketingových a komunikačních strategií; také školí a trénuje, konzultuje, organizuje akce, řídí různé projekty… Její motto zní: „Člověk, který říká, že něco nejde, by neměl rušit toho, kdo to dělá.“