Cokoliv, co člověk koná, měl by konat co nejefektivněji. S klesající efektivitou totiž stoupají
nároky na nutný výdej energie. A každý kousek energie něco stojí. Tato stará známa pravda
samozřejmě platí také v oblasti provozu a správy informačních technologií. Nemá-li správce IT
permanentně aktuální informace o stavu svěřených technologií, je prakticky vyloučeno, aby včas a účinně prováděl zásahy, které zajistí stabilní provoz a očekávaný výkon systémů.
Jak získat informace
Jak získat aktuální informace ve správný čas a zároveň neobětovat veškerý čas pravidelným kontrolám systémů není žádným tajemstvím. Řešení spočívá ve využití monitoringu informačních technologií. Řada IT nadšenců investuje svůj čas do vyhledání, instalace, konfigurace a následného nikdy nekončícího ladění vhodného monitorovacího softwaru, pokud možno z kategorie Open Source. Licence zdarma jsou velkým lákadlem a stovky hodin věnované ladění a debatám s Open Source komunitou zaplatí zaměstnavatel.
Podstatu problému však nehledejme v Open Source softwaru. Kdyby tomu tak bylo, jak je možné, že mnoho implementací robustních, komerčně licencovaných monitorovacích softwarů od celosvětově uznávaných výrobců zkonzumuje stovky a stovky člověkohodin, aniž by výsledné nastavení systému poskytovalo žádané informace? Důvod je zřejmý a pro Open Source i komerční software tentýž: implementace monitoringu byla chápána jako projekt technický (napojení všech komponent systému), nikoliv jako projekt technicko-organizační, který navíc řeší,
co je třeba provést se zjištěnou informací
Jde to však i jinak…
Využití monitoringu formou služby dohledového centra skýtá oproti lokální instalaci monitorovacího softwaru interním IT pracovníkem mnoho předností. Jmenujme alespoň několik základních:
- na systémem zjištěnou neshodu reaguje obsluha „velínu“ dohodnutým způsobem, a to nepřetržitě v režimu 24×7, resp. podle dohodnuté provozní doby,
- rychlý a adresný servisní zásah, protože se „ví“, který systém překročil stanovené hodnoty,
- významná úspora investičních i provozních prostředků – zákazník nekupuje licence monitorovacího softwaru; nemusí věnovat čas
zpracování analýzy „co a jak monitorovat“; nehrozí implementační problémy spojené s „prošlapáváním slepých uliček“ a neinvestuje do zjištění, jak mají být nastaveny hraniční parametr monitorovaných komponent jeho informačního systému, resp. jeho informačních technologií.
Dohledové centrum K-net
K-net před několika lety přijal strategické rozhodnutí, že si zřídí vlastní cloudové centrum a stane se tak poskytovatelem cloudových služeb. Ruku v ruce s tímto rozhodnutí bylo nezbytné vyřešit také otázku dohledu provozovaných cloudových technologií. Bez existence vlastního dohledového centra a funkčního monitoringu našich cloudových technologií bychom svým zákazníkům nemohli nabízet kvalitní cloudové služby. A když už naše dohledové centrum tak hezky funguje, napadlo nás nabídnout jeho kapacitu k využití také našim non-cloudovým zákazníkům, a to formou služby Dohledového centra K-net.
Operátoři Dohledové centra K-net prostřednictvím skupiny LCD panelů permanentně sledují stav monitorovaných systémů. K dispozici mají robustní monitorovací systém, který jim umožňuje sledovat definované parametry každé komponenty systému. U serverů je typicky monitorováno vytížení jejich procesorů, množství přidělené paměti, obsazenost pevných disků, datové toky skrz síťové karty, otáčky ventilátorů, údaje o teplotě apod. U diskových polí bývá kromě obsazeného a volného diskového prostoru zajímavé sledovat například hodnoty sekvenčních i nahodilých operací čtení a zápisu
dat. V oblasti aktivních síťových prvků mohou upozornit na možný vývoj situace hodnoty po síti přenesených dat nebo latence datových linek. Zálohovací systémy prostřednictvím monitoringu informují o úspěchu či neúspěchu zálohovacích úloh. Operační systémy poskytnou informace o stavu spuštěných služeb a jimi konzumovaných výpočetních zdrojích. Aplikace rovněž dokáží zajímavým způsobem informovat o své provozní kondici. Zkrátka a dobře, standardních parametrů, které lze monitorovat, je mnoho. A pokud systém neposkytuje standardní nástroj pro monitoring některé oblasti, lze jej vlastními silami vytvořit. Například prostřednictvím SNMP protokolu. Sledované hodnoty monitorovací systém automaticky vyhodnocuje a porovnává s nastavenými prahovými hodnotami. Na základě výsledků takového porovnání může být vykonána definovaná akce:
zobrazení informace na displeji operátora, zaslání výstrahy formou e-mailu nebo SMS definované osobě, automatizované vykonání dávkové úlohy a podobně.
Jak se lze připojit
Jednotlivé prvky informačních technologií zákazníků lze k Dohledovému centru K-net připojit dvojím způsobem – připojení prostřednictvím agentů instalovaných v operačním systému serverů nebo bez instalace těchto agentů na serverech. Připojení bez instalace agentů je v mnoha případech nutností. Ne vždy je totiž možné jakkoliv zasahovat do monitorované IT infrastruktury. V případě monitoringu některých zařízení (disková pole, switche, routery apod.) pak instalace agenta není technicky možná.
Najít problém nebo získat trvalý přehled?
Služeb Dohledového centra K-net lze využít v dočasném nebo permanentním režimu. Dočasný režim připojení k dohledovému centru využívají zákazníci, kteří nepovažují za nezbytné trvalé monitorování svých technologií, ale aktuálně jim některé z provozovaných informačních technologií nepracují zcela korektně. Příčina takového problému není zřejmá a je třeba ji identifikovat. Dočasné připojení takového zákazníka k dohledovému centru za účelem sběru dat z jednotlivých systémů a následná analýza takto získaných dat mohou poskytnout vodítko k nalezení příčiny problému.
Permanentní režim připojení k dohledovému systému pak ocení zákazníci, kteří kromě aktuálních informací o provozu jejich informačních technologií očekávají, že monitoring s dostatečným předstihem upozorní na riziko výskytu vážného problému, který by bez včasného zásahu operátora nebo IT specialisty v blízké době mohl způsobit omezení provozu nebo až nedostupnost systémů.
Naše dohledové centrum je vám k dispozici
