Čeho jsme dosáhli my, je pro další generaci startovní čára
Úvaha jednatele společnosti Tomáše Knettiga o digitální změně.
Když jsme připravovali letošní zákaznický den se symbolickou 18 – číslovkou symbolizující plnoletost, vedlo mě to k zamyšlení nad generační změnou, kterou v tuto chvíli pociťuji a která určitě není omezena jen na průmysl. Napadlo mě v této souvislosti i nové slovní spojení „digitální změna”, která možná nejlépe vystihuje to, co se reálně děje (a zřejmě nejenom mě).
Je pravdou, že existuje více nových pojmů, které byly uvedeny do ekonomického života s cílem upozornit na změny kolem nás. Od roku 2013 je takovým zavedeným pojmem „Průmysl 4.0”. Tento pojem lze vnímat, a určitě to tak je myšleno, jako novou úroveň průmyslové revoluce. Osobně si ale myslím, že pro řadu lidí je tento výraz trošku zjednodušující a zužující význam obrovské změny, kterou můžeme kolem sebe pozorovat.
Zkusím nyní vyslovit několik otázek, které jsem si pokládal ve chvíli, kdy jsem analyzoval, proč nejsme úplně úspěšní tak, jak bych si představoval, v přijímání nových kolegů do našeho týmu.
Ty otázky zněly přibližně takto:
- Jak se změnilo pracovní prostředí?
- Jak se změnila motivace pracovat?
- Jak se změnila cena pracovní síly?
- Jaké má schopnosti současná mladá generace?
- Jak se změnilo vzdělávání?
Začal jsem více pozorovat mladé lidi kolem sebe a také si daleko více uvědomovat, že oni jsou opravdu jiná generace, než jsme byli my, a že jejich myšlení je diametrálně odlišné, protože i jejich životní zkušenost je zcela jiná.
To samo o sobě není vůbec objevné, ale mě to přišlo přesto hodně zajímavé.
Musel jsem se vypořádat se známkováním mladé generace ohledně kvality znalostí, způsobu chování a tak dále. Naštěstí zde zabrala sebereflexe a osobní zkušenost, kdy i my jsme byli někdy terčem podobných nářků našich rodičů a prarodičů.
Právě životní zkušenost je pravděpodobně tím hlavním motorem, kterým se nová generace odlišuje od té předešlé.
Předškolní věk
GENERACE 1. a 2.
Jestliže můj táta si hrál se stavebnicí Merkur a samozřejmě mi rád Merkur koupil a snažil se ho u mne propagovat, já jsem již byl příznivce Lega. Proč? Protože Lego mělo tak dobré kostky! A v tu chvíli bylo jedno, zda se jednalo o pravé Lego nebo o východoněmecké Pebe, protože na rozdíl od Merkuru jste mohli okamžitě stavět, nemuseli jste šroubovat a mohli jste tvořit. Bylo to tedy rychlejší a bylo to snazší.
GENERACE 3.
Jestliže já jsem u chlapců propagoval Lego a oni si s ním hráli rádi, tak zároveň už měli počítačové hry. Nakonec stavěli z Lega velmi složité stavby a konstrukce, ovšem na počítači a případně ve spojení s robotem mindstore je automatizovali.
GENERACE 4.
Vnučce je rok a již před svými prvními narozeninami objevila u babičky hodinky, u kterých se jí mění obrázky, když je prstíčkem posouvá po displeji. Je zajímavé, že po příjezdu babičky po čtvrt roce neomylně našla hodinky a pokračovala v již jednou objevené činnosti. Chvíli poté ukořistila babičce mobil a rychle se přemístila do druhého rohu pohovky, aby nebyla rušena. Bdělý otec, můj syn, toto zachytil a vyčítavě směrem k nám pravil, že takto si ji nepřejí vychovávat a máme ji ten telefon odebrat…
Student
GENERACE 1.
Nevím, jak to měl táta přesně na střední, ale určitě si pamatuji, že přede mnou jako dítětem chránil logaritmické pravítko. Chodil na reálné gymnázium, které ho mělo více připravit pro praxi, která vyžadovala vzdělané lidi technicky orientované.
GENERACE 2.
Na střední škole jsem měl řadu koníčků a aktivit, které ne vždy mi umožňovaly být účasten veškeré výuky. V takovém případě bylo nutné požádat spolužačku, která měla čitelný rukopis, aby svůj zápis do sešitu psala přes kopírovací papír. Pak jsem nemusel nic opisovat a ušetřil jsem spoustu času. Toto bylo ještě potřeba vylepšit, a tak jsem místo sešitu začal nosit Karis blok, který jsem měl jeden pro všechny předměty a sem tam jsem vedl s vyučujícím diskuzi, proč ostatní nosí sešity a jestli je neunesu. (Kopírky se staly běžnou výbavou kanceláří o 10 let později). Na střední jsem měl kalkulačku s řadou funkcí pro vědecké výpočty; encyklopedie a slovníky byly velké a krásné knihy. Studoval jsem kromě jiného předmět výpočetní technika a programování. Obecně jsme se všemu učili nazpaměť a známka často znamenala dobrou paměť, nikoliv dobré vědomosti k tématu.
GENERACE 3.
Existuje internet a moji chlapci při studiu střední školy využívali Wikipedii, využívali Google, slovní spojení «Ask Google» se stává základní vědomostním kritériem.
Studium se začalo více zaměřovat na psaní esejí a tvorbu určitých literárních celků. Očekávala se schopnost připravit prezentaci z kteréhokoliv předmětu a tu potom přednést před třídou za pomocí projektoru. Schopnost prezentovat a naučit se copy/paste pro rychlé zvládnutí referátu se jevila jako základní znalost pro přežití ve škole i na síti – internet nabízí vše, jenom to najít.
GENERACE 4.
Na základě přednášky kolegy Karla Klatovského (Microsoft) na našem 18. Zákaznickém dni mohu vyslovit se 100% jistotou následují predikci pro současnou generaci studentů. Umělá inteligence píše sama referát na zadané téma. Obsah referátu je specificky upraven podle studentových zájmů a sociálních vazeb. Vědět, kdy se dotyčný narodil, jaká díla světu dal a v jaké době a společenském kontextu tvořil, není již pro přípravu referátu potřeba znát. Je však potřeba vědět, jak má být referát dlouhý, pro koho je určený, kdo jsou moji posluchači, jaký je můj věk atd. Potřebuji tedy detailní paměťovou znalost nahradit sociální znalostí, jinak můj referát nebude správně uchopen, protože umělá inteligence nedostane úplná nebo správná kontextová data/údaje.
Uvedené příklady mi pomohly si uvědomit, že musím vždy zjistit při práci s uchazečem o práci v našem týmu, kdo přede mnou sedí. Je zde řada otázek a budu-li znát na ně odpověď, budeme si lépe rozumět a snadněji najdeme cestu k sobě. Jaké uchazeč získal vzdělání? Jaké jsou jeho životní zkušenosti? Jaké jsou jeho dovednosti? Jaká je jeho schopnost přijmout další údaje k dané problematice? Jak rychle se je schopen rozhodovat?
A na druhou stranu: Rozumí vůbec tomu, na co se ho ptám? Jsem pro něj reálný? Při ověřování znalostí ověřuji jeho nebo svoje znalosti?
Zkuste se ve svých projektech zabývat otázkami, jestli ovládání vašeho stroje či výrobku nepotřebuje příliš mnoho memorizačních schopností a není možné redesignovat funkce ve prospěch intuitivního ovládání. Intuice je momentálně jeden z mála aspektů, který ještě není plně zvládnutý AI, a je tak velice vhodné využít tento náskok lidí pro urychlení naší činnosti.
Digitální změna je obrovské dobrodružství, které se událo v lidech. Je to opravdu průmyslová revoluce a zcela nové pojetí znalostí spojené se vznikem nových oborů a dovedností. Jsem nadšený, že ji mohu zažívat a vidět, jakou cestu jsme ušli. A věřím, že si to takto užívali i naši rodiče, prarodiče, a všichni před námi, kteří viděli neskutečný pokrok mezi generacemi. Protože to, čeho jsme dosáhli my, je pro další generaci startovní čára…
Děti/mladí lidé mají zvláštní dar nedělat věci, které nejsou potřeba.
Ing. Tomáš Knettig
Jednatel K-net
