Evropské projekty: smysluplně vynaložené peníze
Home ― Proč K-net ― Pro vás ― Časopis Login ― Články Loginu ― Evropské projekty: smysluplně vynaložené peníze

K-net letos ukončil rozsáhlý tříletý projekt, kterým reagoval na rostoucí poptávku zákazníků po cloudových službách. Svoji záložní serverovnu v Olešnici na Moravě vybavil stejnými technologiemi, kterými disponují moderní datová centra. Nové serverové technologie a nové technologie zabezpečení jejich provozu tak umožní další rozšíření poskytovaných služeb jak zákazníkům, tak potřebám stále se rozvíjejícího dohledového a monitorovacího centra. Kromě toho K-net řešil i další podpůrné věci, související s provozem budovy a rozšířením vozového parku.
Akumulace energie, fotovoltaická elektrárna a elektromobily
„S modernizací datového centra vzrostly naše požadavky na dodávku elektrické energie. Olešnice je malé město, kde jsme se nemohli stoprocentně spolehnout na to, že nám místní podmínky (lokální trafostanice atd.) zaručí optimum energie, kterou při zvýšeném provozu potřebujeme. Proto jsme začali hledat nové možnosti, jak poskytovat naše služby i bez toho, že by fungovala lokální dodávka energie ze sítě,“ vysvětluje Tomáš Knettig.
Součástí projektu nového datového centra byla i kogenerační jednotka. Podmínky jejího reálného nasazení nás pak přivedly na myšlenku, že jestliže se chceme nadále chovat zodpovědně k našemu okolí (datové centrum je chlazeno primárně venkovním vzduchem), musíme omezit provoz kogenerační jednotky v letních a přechodových měsících, protože bychom museli mařit strojem vyvíjené nadbytečné teplo. Tak se zrodil projekt pod názvem „Akumulace energie, fotovoltaika a dobíjecí stanice pro společnost K-net“, jehož cílem bylo dále posílit energetickou soběstačnost datového centra a výrazně minimalizovat ekologický dopad výroby energie. Bateriové úložiště je hlavním prvkem celé soustavy, která umožňuje optimální využití energie vyrobené fotovoltatickou elektrárnou, energie vyrobené kogenerační jednotkou a distribuci této energie pro potřeby datového centra a rychlonabíjecích stanic pro elektrovozidla. Současně šlo o to snížit provozní náklady spojené s nákupem elektrické energie. Projekt byl podpořen z evropských zdrojů částkou přes 2,7 milionu korun (80 % celkových způsobilých výdajů) a umožnil pořídit fotovoltaickou elektrárnu, bateriový systém na bázi lithia a dobíjecí stanici.

Taktéž z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost získal K-net dotaci ve výši přes 1,2 milionu korun (75 % celkových způsobilých výdajů) na pořízení tří elektromobilů včetně mobilních nabíjecích stanic. Ty umožňují dobití vozidla ze standardní třífázové zásuvky (3F 400V 16A) za pouhé 3,5 hodiny. Můžete tak elektrovozidlo nabít ze stejné zásuvky, jakou používáte například pro připojení cirkulárky. Tři nové vozy tak doplnily stávající vozový park, který do té doby již zahrnoval tři starší elektromobily a čtyři hybridní vozy. Rychlonabíjení se tak stalo důležitou součástí pohodlného užívání v případě, že všichni řidiči elektrických vozů se sejdou na pracovišti ve stejném čase.
„Přestože jednotlivé projekty na sebe navazovaly, nepostihli jsme při jejich přípravě všechny technologické vazby a dopady. Až ve chvíli, kdy tyto tři projekty ležely vedle sebe, jsme zjistili, že dává velký smysl, dokážeme-li vyrobenou energii nejenom ukládat, ale také distribuovat s minimálními ztrátami způsobenými převody mezi střídavou a stej- nosměrnou složkou proudu při nabíjení našich elektrovozů. Dokonce jsme v tomto smyslu požádali o změnu projektu, přestože jsme věděli, že na toto rozšíření se již dotace nebude vztahovat a budeme muset tuto část zaplatit bez podpory,“ doplňuje Tomáš Knettig. Pro rychlonabíjení stejnosměrným proudem bylo nutné změnit koncepci bateriového úložiště; změnit jeho pracovní napětí, a tím i mírně navýšit kapacitu. V původním projektu nebylo v Brně počítáno s tak výkonným bateriovým úložištěm. Proto K-net zažádal o dotaci na pořízení stacionárního bateriového úložiště o kapacitě 33,6 kWh, které doplnilo stávající identické úložiště napojené na fotovoltaickou elektrárnu. Doplněné úložiště slouží k vyvažování špičkové zátěže elektrických příkonů a pro nabíjení elektrovozů poskytuje rychlonabíječce stejnosměrný proud bez dalšího měniče. Projekt byl podpořen částkou 319 400 korun z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. „Najednou ta práce s energií dostala zcela jinou hodnotu,“ říká jednatel společnosti.

"Jsem velkým příznivcem elektromobility", říká v rozhovoru Tomáš Knettig.
Netajíte se už léta láskou k elektrickým vozům. Proč jste si je tak oblíbil?
Odpověď na tuto otázku má dvě roviny: strategickou a praktickou. Strategickou proto, že podle mého názoru vůbec není chybou, aby Česká republika byla méně závislá na dovozu ropy a naopak byla více soběstačnou zemí v oblasti výroby energií, ať už z jádra nebo z přírodních zdrojů. Po praktické stránce je ježdění elektromobilem skutečně jednoduché a opravdu velmi příjemné. Neznám žádnou nevýhodu, snad jen nutnost více plánovat cesty na delší vzdálenosti.
Kolik elektrovozů aktuálně K-net využívá?
Máme šest elektrických vozů a minulý týden jsme podepsali smlouvu na další čtyři – dvě referentská vozidla a dvě dodávky. Jsme rádi, že jsme mohli využít dotaci z evropského projektu na podporu elektromobility.

Jaká je aktuální nabídka elektromobilů na českém trhu?
Zdánlivě to vypadá, že elektrovozů je na trhu dostatek, ale ve chvíli, kdy člověk hledá vůz pro určitý účel, tak je výběr přece jen omezený. Nicméně očekávám, že se to během dvou, tří let výrazně změní.
K-net propojil tři zajímavé myšlenky, které se týkají hospodaření s energií, fotovoltaiky a elektromobility, do jednoho funkčního celku. Můžete laicky vysvětlit, o co jde?
V podstatě jde o způsob, jak vyrobit a uchovat elektrickou energii, kterou nemusíte spotřebovat okamžitě, ale kterou si můžete uschovat a využít ji tehdy, kdy ji opravdu potřebujete. Představte si, že za letních horkých dnů získáte energii ze sluníčka, tu částečně spotřebujete na provoz svého datového centra a zbytek uložíte do akumulační baterie. A později tuto energii z baterie opět pošlete dál a využijete ji například k nabíjení elektromobilů. Zní to vcelku jednoduše, že? Ale ve skutečnosti jsme se hodně napřemýšleli nad tím, jak to v praxi udělat, aby takový model optimálně fungoval. Museli jsme například vyřešit, jak omezit velké ztráty, vznikající při převodech stejnosměrného proudu na střídavý a naopak, zakoupit větší bateriové úložiště nebo zajistit, aby nedošlo k přetížení přívodů elektrické energie při rychlonabíjení. Navíc v zimě je do tohoto procesu zapojena plynová kogenerační jednotka, takže z akumulační nádrže vytápíme celou nemovitost a zároveň jsou nabité baterie, které nám pomáhají zajistit elektrický provoz. Tento model je opravdu velmi funkční. Aby však dobře fungoval a křivka úspor byla optimální, je potřeba celý systém velmi dobře měřit, pozorovat a dolaďovat. K tomu využíváme naše vlastní produkty netGuard a netSense.
Co všechno vaše produkty hlídají a zjišťují?
Musím to vzít trochu zeširoka. Od roku 2010 opravdu intenzivně sbíráme a vyhodnocujeme data z výpočetní techniky o informačních technologiích. Průběžně jsme došli k poznání, že v případě selhání techniky nejsme schopni zhruba u poloviny případů identifikovat důvod kolapsu. Z toho vyplynulo, že musíme mít daleko více informací o vnějším prostředí, ve kterém technika funguje. Proto jsme vyvinuli produkt netSense.
V tuto chvíli nejenže sbíráme informace o tom, že běží sever, jaké má ovladače, kolik je místa na disku, jak jsou vytížené procesory, kolik dat protéká atd., ale také hlídáme, jaká je spotřeba energií, jaké proudy tam tečou, jaká je teplota v místnosti, jaká je tam vlhkost atd. Když jsme napočítali, kolik čidel bychom potřebovali na jednu serverovnu, došli jsme ke statisícovým částkám, takže jsme se pustili do výzkumu a vývoje vlastních čidel a vznikl netSense. Najednou vidíme nejen to, co dělají všechny technologie, ale jsme schopni rozkrýt, kde vznikl problém u cca 25-30 % dříve nevysvětlitelných odstávek. Například dohledáme, že nešla klimatizace, byla problematická dodávka elektřiny nebo v tom čase byl problém někde jinde. To všechno nyní můžeme pozorovat a podle toho upravovat procesy, aby technika lépe fungovala.
Podrobné údaje o projektech jsou uvedeny na těchto stránkách:

Věra Staňková
Stála u zrodu časopisu LOGIN před patnácti lety a spolupracuje na jeho tvorbě dodnes. Třicet let působí v oblasti médií, PR a komunikace. Původním povoláním novinářka (vystudovala fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze a od roku 1989 pracovala deset let v médiích, zejména v České televizi a Českém rozhlase) se nyní věnuje tvůrčí práci různého charakteru – psaní článků a knih, copywritingu, tvorbě rozhlasových pořadů, scénářů a videí, marketingových a komunikačních strategií; také školí a trénuje, konzultuje, organizuje akce, řídí různé projekty… Její motto zní: „Člověk, který říká, že něco nejde, by neměl rušit toho, kdo to dělá.“